Muž, chlapec a osel

    Jeden starý muž, chlapec a osel šli do města. Chlapec jel na oslovi a starý muž kráčel pěšky. Jak tak šli, míjeli lidi. Kdosi poznamenal, že je to ostuda, když starý muž jde pěšky, zatímco chlapec se veze. Muž a chlapec si mysleli, že kritika je zřejmě správná a tak si vyměnili pozice.
Za nějakou dobu opět míjeli nějaké lidi, kteří poznamenali: ´´Jaká to ostuda! On nechá toho malého chlapce jít pěšky´´.
A tak se rozhodli, že půjdou pěšky oba. Brzy opět míjeli další lidi, kteří si mysleli, že jsou hloupí, když jdou pěšky, přesto že mají ke svezení dobrého osla.
A tak tedy dále jeli na oslu oba. Míjeli další lidi, kteří je zahanbovali slovy: ´´To je strašné dát na chudáka osla takový náklad!´´
Muž s chlapcem si řekli, že zřejmě mají pravdu a tak se rozhodli, že osla ponesou. Ktyž šli po mostě, zvíře se jim vysmeklo, spadlo do vody a utonulo.
Jaké je ponaučení z této příhody?
Snažíš-li se zachovat každému, ztratíš nakonec svého osla..